Technika: perokresba
Rozměr: 420 × 297 mm
Datace: 21. 3. 2017
PRODÁNO
Jak vznikla kresba Černý dům?
Bylo nebylo, jednou mě básník z umělecké skupiny Infernalismus seznámil s ambiciózním spisovatelem Dominikem Fialou. Ten přišel s nápadem, zdali bych neudělal kresbu, kterou by mohl použít pro přebal masivní sbírky povídek Za oponou.
Něco málo o knize a autorovi
Autor se zabýval psaním v podstatě již od dětství, přičemž Za oponou je jeho třetí knihou, vydanou povětšinou v malých nakladatelstvích a částečně samonákladově, vedle několika povídek zveřejněných v různých časopisech. Jedná se o první ucelenou sbírku povídek zachycujících jak klasická hororová témata, tak i prvky příznačné pro moderní variantu žánru. Mnohdy koketují i s ostatními žánry, jak už tomu ostatně u hororu bývá – především s fantasy, sci-fi či s magickým realismem. Za oponou sestává ze dvou čtveřic příběhů, které vytváří pomyslné jádro knihy a někdy více, někdy méně na sebe navazují, zbylých pět povídek je samostatnými příběhy, a poslední šestý osamocený je jakousi “parodií” na většinu hlavních prvků těch předešlých.

Kniha Za oponou

Autor Dominik Fiala

Autor Dominik Fiala

Sandro Dragoj a Dominik Fiala


Alexandra, přítelkyně Sandra Dragoje, s knihou Za oponou
Co je zač Černý dům?
Předposlední povídka sbírky nese název Čeká mě cesta a je jistou parafrází na klasický motiv o strašidelném domě. Čekali byste, snad i s ohledem na to, že se titulní stránka knihy zabývá právě výjevem z této povídky, že bude logicky pojednávat o strašidelném domě. A ono ne. Funkci média proklatého negativními emocemi, jak ostatně částečně prokleté domy vznikají, zde plní nástroj mnohem přízemnější a svým způsobem člověku bližší – puška. Nicméně nelze přehlédnout, že z čistě žánrového hlediska je zde koncept takřka totožný. Černý dům – obraz, který sbírku zdobí – je však zvěčněn na začátku povídky, a jeho podivná aura, která z úhlu pohledu protagonisty “stéká” a deformuje se do určité míry neeklidovskou geometrií (zároveň odkaz na jednoho z mistrů žánru H. P. Lovecrafta) je připomenutím toho, o jaký “druh” hororové povídky se jedná. V rámci hororu máme namátkou příběhy o brutalitě a krvi (tzv. slashery), máme tam psychologické příběhy, kdy nadpřirozeno může a nemusí být jen v hlavě postavy. A pak máme třeba i ty s prokletými domy a dalšími předměty, které do sebe dokážou nasát emoce, jež je obklopují, a občas tak vytvořit cosi nevysvětlitelného a zrůdného.




Osud obrazu a knihy
Perokresba Černý dům nenechala na sebe dlouho čekat než si našla svého majitele, a dnes je celé roky v soukromé sbírce jednoho z příležitostných sběratelů mého umění.
No a kniha je v současné chvíli rozprodána, posledních pár kusů má už jen Dominik Fiala osobně. V případě velmi vážného zájmu o knihu ho můžete zkusit kontaktovat na e-mailové adrese sedejpes@seznam.cz.
autor: Sandro Dragoj
Každodenní útrapy zužující vše.
Vždy bdí, strach nikdy nespí
i když je iracionální.
Každoroční můra kdejakého otužilce,
zimy milovníka
ledu a sněhu labužníka,
tak ten se dnes nedočká.
Je jedno, kolikrát říkáš ne.
S neaktivitou i sebelepší vůle podlehne,
VYBLEDNE.
Slunce tmu rozpustí,
sežehne.
Charakter odhalí,
prolne tě,
až na kost vše obnaží,
svede tě
a světlo nový stín vytvoří.
Praží a spaluje
soustavná exploze termonukleární,
temnotu destrukcí vytěsňuje,
tu z hloubi duše zrozenou
slabým já absorbovanou
vypálí.
Vyprahlou krajinou
ostatky obrů posetou
navzdory podmínkám nelidským
život se zde prometá způsobem až nebeským.
editace: Arianne Perrier
web design: Brbla