Technika: kresba propiskou
Rozměr: 297 × 210 mm
PRODÁNO
Popis díla
Na mé současné poměry jde o jednoduchou začátečnickou kresbu, kdy mi bylo třiadvacet let, vytvořenou propiskou na obyčejný papír z kopírky. Záměrem díla byla ilustrace do tehdy chystané knihy českého vydání Goetie (Menší klíčky krále Šalamouna – Lemegeton), která měla popisovat dvaapadesát pekelných inteligencí dle hermetické tradice. Což znamená, že tyto síly popisované v poněkud kostrbatém duchu byly líčeny jako velmi zlé, zákeřné a s patřičným stigmatem mimo boží zákon.
Paimon
Jeden z králů pekla poslušný Luciferovi je líčen jako vládce západu. Mezi jeho vlastnosti patří zženštilost a přemrštěná galantnost, a je obklopován dušemi umělců. Mnohými okultisty je považován za ducha a inspirátora dekadentního umění. Proto jsem ho ztvárnil za doprovodu duší zesnulých hudebníků, básníků, šašků, herců a padlých andělů. Vzhledem k tomu, že okultní scéna je globálně decentralizovaná a abstraktní, její koncepce jsou velmi obtížně hmotně prokazatelné a jedná se spíše o nesourodé názory na otázky víry a mýtu, i v ohledech přesvědčení. I v tomto prostředí se ale většina myšlenkových spirituálních proudů shodne na tom, že Paimon mezí jednu z nejmocnějších sil obecně, což je zmiňováno i v jiných magických grimoárech.
Okultní problematika kolem Goetie
Chtěl bych říci, že Goetii nelze považovat za historický pramen jakékoliv náboženské doktríny, ačkoliv zaujímá tvrdý křesťanský až katolický postoj dělením daimonů (Sokratovy vnitřní intuitivní hlasy) na zlé démony a hodné anděly. Tento proud se původního řeckého odkazu vzdává a místo toho upřednostňuje éterický konflikt mezi nebem a peklem započatý ještě před vznikem člověka svržením Lucifera z nebes na zem. Je ovšem možné ji považovat za historický pramen v ohledu tehdejšího náboženského a duševního přesvědčení. Lidé si tehdy půlku svých vrozených vlastností vytěsňovali, převládala mnohá tabu od hanobení volnomyšlenkářství po popírání sexuálních chtíčů, a na pudy včetně pokrokářství obecně bylo nahlíženo jako na bouřlivý a nezkrotitelný živelný tajfun. Pojem magie byl společensky nepřípustný. Pro uvedení do obrazu, kniha svým původem sahá přibližně do velmi raného počátku 15. století, a rozšířená v Evropě začala být až v raném 18. století. Valného obohacení se jí pak dostává od Alistera Crowleyho ve dvacátém století. Kniha obsahuje mnoho religiózních nesmyslů, například že bájný antický Fénix je démon, který vládne části pekla, panuje pekelným legiím a tak dále.
Další ukázky díla
autor: Sandro Dragoj
Každodenní útrapy zužující vše.
Vždy bdí, strach nikdy nespí
i když je iracionální.
Každoroční můra kdejakého otužilce,
zimy milovníka
ledu a sněhu labužníka,
tak ten se dnes nedočká.
Je jedno, kolikrát říkáš ne.
S neaktivitou i sebelepší vůle podlehne,
VYBLEDNE.
Slunce tmu rozpustí,
sežehne.
Charakter odhalí,
prolne tě,
až na kost vše obnaží,
svede tě
a světlo nový stín vytvoří.
Praží a spaluje
soustavná exploze termonukleární,
temnotu destrukcí vytěsňuje,
tu z hloubi duše zrozenou
slabým já absorbovanou
vypálí.
Vyprahlou krajinou
ostatky obrů posetou
navzdory podmínkám nelidským
život se zde prometá způsobem až nebeským.
editace: Arianne Perrier
web design: Brbla