Cena: 21 300 Kč
Technika: perokresba
Rozměr: 420 × 297 mm
Datace: 26. 4. 2014
Podporované kryptoměny: Bitcoin, Bitcoin CASH, Ethereum, Litecoin, XRP, Cardano, EOS, Tezos, Aave, Maker, Dash, Zcash, MANA, Augur.
Popis historie a vznik díla
Tato Helja oproti předchozím ztvárněním je šílená, posměvačná a velmi nebezpečná. Není zde zamýšleno, abych se nějak tomuto božstvu vysmíval. To by mě nenapadlo ani ve snu. Šlo mi o to zachytit mou vlastní zkušenost z tance se smrtí, kdy jsem si nejednou při pohledu do tváře smrti skutečně uvědomoval, o čem je život a jak často jako lidé máme malicherné představy, které máme sklon brát až příliš vážně. Vnímám tuto bohyni smrti oproti ztvárnění velmi pozitivně, jelikož věřím, že již jen tento mýtus nám zprostředkovává skvělou zkušenost, kdy mnoho našich problémů, ideologií či osobních předsevzetí před smrtí moc velkou váhu nemá.
Se smrtí se dostaneme do kontaktu všichni, už jen protože zánik je pro nás každého nevyhnutelný. Též se v našich životech stává to, že někdo z našich příbuzných či přátel odejde kamsi na věčnost. Mně osobně to velmi pomohlo si jít za svým srdcem a absolutně odradilo od toho dělat věci, které mě nebaví nebo které dělat nechci. Smrt a její neodmyslitelná přítomnost napříč celým životem mě konfrontovaly se sebou samým a odvrhly zrak k podstatným životním otázkám, kdo jsem, kým chci být a co chci ze své niterné podstaty dělat. Smrt mi ukázala, že na ničem jiném než na duševním blahu a tom, co nás skutečně těší, nezáleží. Smrt sama mi ukázala, že chci být a jednou zemřít pokud možno jako dobrý člověk. To je důvod, proč chválím smrt a proč si myslím, že smrt přináší život. Této bohyni i přes veškerou hrůzu, kterou nosí a vyvolává, jsem tímto nesmírně vděčný.
Krátká báseň z vlastní tvorby k dílu
Při kontaktu se smrtí
dívka mladá
snadno poznala,
že mezi mrtvými
není žádoucí.
Bohyně smrti Hel
(Na úvod by měl zaznít hlasitý šílený a škodolibý smích.)
Propukám v smích těm živoucím tělům bez duše.
Prskám v pohrdání, jsi-li jednou z nich.
Přistup k nevšední kráse blíž,
než mě
přízračnou dámu políbíš.
Z mrazu sebelítostivé bouře
mám do očí zmrzačených ti zabřednout?
Ze srdce slíznout zbytky chladnoucí krve,
mlasknutím esenci života v sebe pojmout?
Zrak v mě pozvedni
a smrti do tváře pohlédni!
Zrůdností jsi tady ty,
a to s přáním sobě pravící
“Zhebni!”
Svět moc krásný nebo hnusný, zdá se ti?
S prosbou mé jméno chce se ti křičeti?
S jásotem podvědomě toužíš umříti!
Ne každému ve své říši dovolím snít,
proto následně si dovolím leckomu duši pozřít.
Až spatříš mě ve chvilce poslední
azurově bílou
nebo hnilobně černou,
poznáš, zdali tvůj život vydatný byl
nebo jen dekádou času promarněnou.
Další ukázky díla
autor: Sandro Dragoj
Každodenní útrapy zužující vše.
Vždy bdí, strach nikdy nespí
i když je iracionální.
Každoroční můra kdejakého otužilce,
zimy milovníka
ledu a sněhu labužníka,
tak ten se dnes nedočká.
Je jedno, kolikrát říkáš ne.
S neaktivitou i sebelepší vůle podlehne,
VYBLEDNE.
Slunce tmu rozpustí,
sežehne.
Charakter odhalí,
prolne tě,
až na kost vše obnaží,
svede tě
a světlo nový stín vytvoří.
Praží a spaluje
soustavná exploze termonukleární,
temnotu destrukcí vytěsňuje,
tu z hloubi duše zrozenou
slabým já absorbovanou
vypálí.
Vyprahlou krajinou
ostatky obrů posetou
navzdory podmínkám nelidským
život se zde prometá způsobem až nebeským.
editace: Arianne Perrier
web design: Brbla