Cena: 14 000 Kč
Technika: perokresba
Rozměr: 420×297 mm
Datace: 26. 4. 2014
Podporované cryptoměny: Bitcoin, Bitcoin CASH, Ethereum, Litecoin, XRP, Cardano, EOS, Tezos, Aave, Maker, Dash, Zcash, MANA, Augur.
Popis historie a vznik díla
Tato Helja oproti předchozím ztvárněním je šílená, vysmívající se a velmi nebezpečná. Není zde zamýšleno, abych se nějak tomuto božstvu vysmíval. To by mě nenapadlo ani ve snu. Šlo mi o to zachytit mou vlastní zkušenost tance se smrtí, kdy jsem si nejednou při pohledu do tváře smrti skutečně uvědomoval o čem je život a jak často jako lidé máme malicherné představy, které máme sklon vnímat až příliš vážně. Vnímám tuto bohyni smrt oproti ztvárnění velmi pozitivně, jelikož věřím, že už jen tento mýtus nám zprostředkovává skvělou zkušenost, kdy mnoho našich problémů, ideologií, či osobních předsevzetí stojíc před smrtí moc velkou váhu nemá.
Se smrtí se dostaneme do kontaktu každý, už jen protože zánik je pro nás každého nevyhnutelný. Též se v našich životech děje to, že někdo z našich příbuzných, či přátel odejde kamsi na věčnost. Mě osobně to velmi pomohlo si jít za svým srdcem a absolutně diskvalifikovalo dělat věci, co mě nebaví, nebo dělat nechci. Smrt a její neodmyslitelná přítomnost napříč celým životem mě konfrontovala se sebou samým a odvrhla zrak k podstatným životním otázkám, kdo jsem, kým chci být a co chci ze své niterné podstaty dělat. Smrt mi ukázala, že na ničem jiném než na duševním blahu a tím co nás skutečně těší nezáleží. Smrt sama mi ukázala, že chci být a jednou zemřít pokud možno jako dobrý člověk. To je důvod, proč chválím smrt a proč si myslím, že smrt přináší život. Této bohyni i přes veškerou hrůzu, kterou nosí a vyvolává, jsem tímto nesmírně vděčný.
Krátká báseň z vlastní tvorby k dílu
Při kontaktu se smrtí
dívka mladá
snadno poznala,
že mezi mrtvými,
není žádoucí.
Bohyně Smrti Hel
(Na úvod by měl zaznít hlasitý, šílený a škodolibý smích.)
Propukám v smích těm živoucím tělům bez duše.
Prskám v pohrdání, jsi li jednou z nich.
Přistup k nevšední kráse blíž,
než mě
přízračnou dámu políbíš.
Z mrazu sebelítostivé bouře
mám do očí zmrzačených ti zabřednout?
Ze srdce slíznout zbytky chladnoucí krve,
mlasknutím esenci života v sebe pojmout?
Zrak v mě pozvedni
a smrti do tváře pohlédni!
Zrůdností jsi tady ty
a to s přáním sobě pravící
“zhebni”!
Svět moc krásný, nebo hnusný, zdá se ti?
S prosbou mé jméno chce se ti křičeti?
S jásotem podvědomě toužíš umříti!
Ne každemu ve své říši dovolím snít,
proto následně si dovolím leckomu duši pozřít.
Až spatříš mě ve chvilce poslední
azurově bílou,
nebo hnilobně černou,
poznáš zda li tvůj život vydatný byl,
nebo jen dekádou času promarněnou.
Další ukázky díla
